KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
JIZERSKÉ HORY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Naučná stezka Božídarské rašeliniště

Začátek: Boží Dar - náměstí (BUS směr Karlovy Vary - Boží Dar)
Konec: dtto
Délka: 3,2 km
Počet zastávek: 12
Zaměření: historie, geologie, lesnictví, ekologie, zoologie, botanika, hornictví
Typ stezky: pro pěší a vozíčkáře
Náročnost: lehká
Čas pro prohlídku: 1,5 h
Značení: značky a tabule
Průvodce: ONV Karlovy Vary, 1978 (rozebráno)
Doba návštěvy: nevhodné v zimním období
Mapa: Karlovarsko, KČT č. 4
Poznámky: povalový chodník nahrazen prkny
Informační centrum Boží Dar, č. p. 2, tel.: 353 815 108, mobil: 603 539 020
Správce stezky: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Plzeň
Stav stezky: dobrý

Božídarské rašeliniště, území mezi Božím Darem a Rýžovnou, je chráněno od roku 1965. Jde ve skutečnosti o celý komplex rašelinišť, která přecházejí jak do smrkových porostů, tak i do horských rašelinných luk. Celému území vévodí vrch Špičák (1115 m).
Voda z bohatých srážek se vsakuje a vyvěrá na povrch v četných pramenech. Kolem pramenů vznikají močály a jezírka. Rostou zde převážně ostřice, sítiny a rákos. Později se rozrůstají hlavně rašeliníky - mokřad se postupně mění v rašeliniště. Rašeliník dole odumírá, nahoře však stále přirůstá. Tím se celé rašeliniště postupně bochníkovitě vyklenuje. Rašeliníků je velké množství druhů, všechny jsou si však vzájemně podobné. Mohou být zelené, nažloutlé nebo načervenalé, často jde o reakci na množství světla. Jen na Božídarském rašeliništi je jich 24 druhů.
Dovolíme si malé odbočení - tropické deštné pralesy jsou označovány jako "plíce Země". Ohromné stromy a bujná vegetace přece spotřebuje k růstu velké množství kysličníku uhličitého, a vypustí naopak do atmosféry odpovídající množství kyslíku. Někdy se tvrdí, že boj za záchranu deštných pralesů je bojem proti skleníkovému efektu - zahřívání naší planety. Aby to byla pravda, muselo by docházet k vyloučení uhlíku z prostředí - tedy k hromadění humusu. Všechna organická hmota se však v deštném pralese nesmírně rychle rozkládá, humusu je tady minimum. Ke hromadění humusu a rašeliny dochází naopak v mírném a chladném podnebním pásu, tedy i u nás (tropické deštné pralesy je nutno chránit především jako prostředí nesmírného množství druhů, které často ještě ani neznáme).
Rašeliniště, které dorůstá, si samo píše svoji kroniku. Zachovávají se v něm nejen kusy stromů, ale i drobné části, jako jsou pylová zrna. Srovnáním letokruhů na zachovaném dřevě umožňuje poměrně snadno určit stáří dřeva (navíc je tu možno využít i datování podle radioaktivního uhlíku C14). Pyly nás zase informují o tom, jaké prostředí bylo v samotném rašeliništi i v jeho okolí.
Rašelina bývá někdy označována jako nejmladší uhlí. Na řadě rašelinišť se těžila nebo těží. Výjimkou není ani Božídarské rašeliniště. Systematická těžba zde začala již v 18 století. Rašeliniště bylo odlesněno, k odvodnění sloužila pravoúhlá síť odvodňovacích kanálů. Voda pak byla odváděna hlavním příkopem. Kvádry rašeliny (borky) se získávaly ručním rýpáním. Drobivá rašelina byla vtlačována do zvláštních forem. Těžba rašeliny zde skončila definitivně za druhé světové války. Některá místa bývalé těžby jsou nyní zatopena.
Božídarské rašeliniště zarůstá různými keříky (vřes, borůvka, brusinka) a hlavně klečí. Právě souvislý výskyt kleče dokazuje, že rašeliniště dosáhlo posledního stadia svého vývoje a že dochází k jeho degradaci. Kleč sem zde byla zatlačena z výhodnějších míst. Roste velmi pomalu a potřebuje dostatek světla. Naopak snáší kyselé půdy s minimálním množstvím živin, zamokřené i suché.
Pozůstatkem z doby ledové je bříza zakrslá. Dnes je to typická rostlina severské tundry. Na našem území, kde se teplota výrazně zvýšila, přežila pouze na místech, ze kterých ji nevytlačila konkurence ostatních rostlin. Bříza zakrslá opravdu dělá čest svému jménu. Jen největší jedinci dorostou do výšky jednoho metru. I zaokrouhlené, na okrajích pilovité listy jsou velmi drobné. Zajímavé je, že bříza zakrslá roste převážně na okraji míst, kde se těžila rašelina. Má zde zjevně optimální podmínky. Památkou na poslední dobu ledovou není jen bříza zakrslá, ale i zde hojný drobný hlodavec hraboš mokřadní.
Nesmíme zapomínat, že jsme v místech někdejší rozsáhlé hornické činnosti. K těžbě a zpracování rud bylo vždy potřeba velké množství dřeva. Původně byly celé Krušné hory zalesněny, teprve později došlo k odlesnění, vznikly i louky a pole. Lesy byly i vícekrát poškozeny polomy, kůrovcem a v neposlední řadě i exhalacemi z pánevní oblasti.
Stezka rašeliništěm vede v bahnitých místech po povalovém chodníku. Zpřístupnění lokality, aby sem mohli návštěvníci po celý rok, je náročná a nákladná práce. Chodník z jednotlivých klád byl ale také nepřekonatelnou překážkou pro tělesně postižené. Nově budované cesty z prken jsou snadno sjízdné i pro vozíčkáře. V zimě se sem můžete vydat na běžkách, jindy pouze pěšky.

Parametry naučné stezky:
Začátek Boží Dar - náměstí (BUS směr Karlovy Vary - Boží Dar), konec tamtéž, délka 3,2 km, lehký terán po rovině, 12 zastávek, doba prohlídly cca 1,5 hodiny, stezka je určena pro pěší.

Doprava:
Boží Dar (autobus)

Turistické cesty:
Červená značka Boží Dar - Horní Blatná

Cyklotrasy:
V okolí hustá síť cyklotras

Zajímavosti v okolí:
Blatenský vrch, Klínovec, Plešivec - rozhledny
Horní Blatná, Boží Dar, Jáchymov - muzea

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: 2, 22.09.2004 v 09:04 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba